|
|
Zmapování vlivu středomořské (košer stravy) a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu
Ben-Perets, Diana Ester ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním vlivu středomořské (košer) stravy a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu. Cílem studie bylo identifikovat rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů a posoudit jejich potenciální dopad na vznik tohoto typu rakoviny. Metodologie zahrnovala analýzu stravovacích návyků obou skupin, epidemiologická data a literární přehled relevantních studií. Výsledky studie naznačují, že existují rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů, přičemž izraelská strava, ačkoli ovlivněná westernizací, projevuje pozitivní tendence ve srovnání s tradiční českou stravou. Tato pozorovaná odlišnost může hrát klíčovou roli v prevenci kolorektálního karcinomu. I přes fakt, že Izraelci nejsou striktně omezeni na středomořskou stravu, studie zdůrazňuje její pozitivní vliv na snižování rizika tohoto onemocnění. Naopak, negativní přínos tradiční české stravy podtrhuje nutnost zlepšení stravovacích návyků v české populaci. Tato práce přispívá k literatuře týkající se vlivu stravy na zdraví a nabízí ucelený pohled na rozdíly mezi středomořskou a českou stravou ve vztahu ke kolorektálnímu karcinomu. Její výsledky podporují potřebu dalšího výzkumu a zdůrazňují důležitost osvěty veřejnosti o výživových aspektech prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.
|
|
|
Využití molekulárně-genetických metod při výzkumu kolorektálního karcinomu
Janáková, Tereza ; Škutková, Helena (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je analýza mutací v genech KRAS, BRAF a PIK3CA. Úvodní část je věnována kolorektálnímu karcinomu obecně. Následující části se zabývají úvodem do genetiky zhoubného bujení, popisem genů, které hrají u kolorektálního karcinomu důležitou roli (KRAS, BRAF a PIK3CA), molekulárně-genetickými metodami, které jsou v genetice hojně využívány (PCR), a metodami detekce mutací. Následně byl navržen způsob detekce mutací, jenž spočíval především ve využití PCR a komerčních kitů. Navazující kapitola "Výsledky analýzy mutací" obsahuje podrobné grafické znázornění výskytu mutací. Frekvence mutací byly porovnány s publikovanými údaji a s údaji laboratoře v Plzni a v Praze. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy mutací a možný přínos do budoucna.
|
|
|
Využití spektroskopických metod v detekci kolorektálního karcinomu.
Miškovičová, Michaela ; Petruželka, Luboš (vedoucí práce) ; Soumarová, Renata (oponent) ; Kiss, Igor (oponent)
Kolorektální karcinom patří mezi jedno z nejčetnějších nádorových onemocnění a představuje globální zdravotnický problém. V České republice je ročně diagnostikováno přibližně 8000 nových případů a zhruba polovina na tuto malignity umírá, přičemž 20 % pacientů je mladších než 60 let. Stále platí, že největší nadějí na úspěšnou léčbu a zvládnutí nemoci dává pacientům včasná diagnóza nádorové choroby. Nadále trvá velmi vysoký podíl odhalení kolorektálního karcinomu v pokročilém stádiu, což je dáno především absencí spolehlivých a senzitivních klinických metod. Stále nepříznivá epidemiologická situace je jednoznačnou výzvou k dalšímu posílení všech aktivit směrujících k aktivní prevenci a včasné diagnostice. Kolorektální karcinom je totiž nejlépe preventabilním onemocnění gastrointestinálního traktu, trvá několik let, kdy přes prekurzorovou lézi vzniká postupně léze invazivní. Nabízí se tak dostatečně dlouhé diagnostické okno. V současné době se proto pozornost obrací na hledání dostupných, citlivých a minimálně invazivních technik, které můžou poskytnout včasnou, jednoduchou, rychlou, levnou a spolehlivou diagnostiku této nemoci a mohly by tak v budoucnu podpořit nebo nahradit konvenční diagnostické metody. V naší práci jsme se věnovali využití zcela nových diagnostických přístupů. K nadějným metodám...
|
|
|
Sequence variants in metastatic colorectal cancer and their evolution during the disease course and treatment
Jandová, Eliška ; Boublíková, Ludmila (vedoucí práce) ; Vymetálková, Veronika (oponent)
Lepší pochopení molekulárně-genetických charakteristik kolorektálního karcinomu (CRC) může pomoci vysvětlit rozvoj onemocnění i rezistence k léčbě, předpovědět progresi nádoru a predikovat odpověď na léčbu. V současné době jsou součástí klinické praxe minimální molekulární testy, které pomáhají určit, zda pacient bude profitovat z konkrétní terapie, nicméně studie ukazují stále více a více nových mutací zodpovídajících za rezistenci k léčbě. Zlatým standardem pro molekulární testování jsou tkáňové biopsie, konstantně ale roste poptávka po méně invazivní metodě, jako je například tekutá biopsie (liquid biopsy). S využitím sekvenování nové generace jsme analyzovali sekvenční varianty přítomné v tkáni primárního nádoru, metastáz a volné cirkulující DNA nádoru - ctDNA u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Cílem práce bylo analyzovat sekvenční varianty přítomné v primárním tumoru a identifikovat varianty patogenní, porovnat sekvenční varianty primárního tumor a metastáz a zjistit, zda se nějakým způsobem liší, zhodnotit, jestli ctDNA může být použita v diagnostice a zda se v ní mohou nacházet tumor specifické markery, které by se dali použít k monitorování progrese. Výsledky naší práce indikují možné využití ctDNA pro podrobnou molekulární analýzu nádorového onemocnění i pro monitorování...
|
|
|
Možnosti primární prevence kolorektálního karcinomu z hlediska výživy
Stárková, Klára ; Holcátová, Ivana (vedoucí práce) ; Kudlová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje možnostem primární prevence kolorektálního karcinomu z hlediska výživy. I když incidence a mortalita na kolorektální karcinom v posledních letech v ČR klesá, stále je to jedno z nejčastějších rakovinných onemocnění. Jedná se o nádorové onemocnění, jehož vznik lze až z 50 % ovlivnit zdravým životním stylem. Teoretická část se věnuje nejnovějším poznatkům v oblasti ovlivnitelných faktorů, přestože některé ještě nejsou dostatečně prozkoumány. Za prokázané karcinogeny jsou označeny uzeniny, častá úprava stravy grilováním, smažením, uzením nebo pečením (obzvlášť červeného masa a uzenin), nadváha a obezita, pravidelná konzumace alkoholu a kouření. Naopak za protektivní faktory je považován dostatečný příjem vlákniny, dostatek fyzické aktivity a pravděpodobně dostatečná konzumace ryb, mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. V praktické části byly zkoumány dvě skupiny - lidé ve věku 18-50 let a pacienti s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem. Obě skupiny byly tázány na stravovací návyky, faktory životního stylu a na informovanost ohledně možností primární prevence kolorektálního karcinomu. Předpokladem bylo, že se lidé ve věku 18-50 let stravují méně rizikově a jsou lépe informováni než pacienti s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem. Dále bylo předpokládáno, že...
|
|
|
Cirkulující biomarkery u kolorektálního karcinomu a jejich využití v diagnostice a stanovení prognózy
Červená, Klára ; Vymetálková, Veronika (vedoucí práce) ; Boublíková, Ludmila (oponent) ; Václavíková, Radka (oponent)
Souhrn I přes veškerý pokrok na poli klinické i molekulární onkologie, čísla související s incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu (KRK) zůstávají stále na nepříliš přijatelné úrovni. V posledních letech se do popředí dostává tekutá biopsie, cirkulující biomarkery, která oproti klasické biopsii, přináší spoustu výhod, poskytuje včasné informace o heterogenitě nádoru a možnost opakovaného odběru materiálu. Cílem této disertační práce bylo identifikovat nové kandidátní cirkulující biomarkery z řad mikroRNA, dlouhých nekódujících RNA a volné DNA, které by mohly sloužit k časnější diagnostice, lepší prognóze či k predikci léčebné odpovědi KRK pacientů a tím k dalšímu posunu personalizované medicíny. Hlavními výsledky této práce jsou: 1) Cirkulující mikroRNA v plazmě (miR-122-5p a miR-142-5p) mohou od sebe rozlišit pacienty s rektálním karcinomem a jedince bez nádorového onemocnění, zároveň by mohly být prediktivními ukazateli odpovědi pacientů (jak s primárním, tak i metastatickým KRK) na léčbu. 2) Genová amplifikace dlouhé nekódující RNA MALAT1 by mohla být důležitým krokem přechodu zdravé tkáně v adenomovou. MALAT1 v plazmě je nadměrně exprimovaný u pacientů s KRK a kolorektálními adenomy oproti jedincům bez nádorového onemocnění a pro KRK pacienty má potenciál prediktivního biomarkeru. 3) Volná DNA...
|
|
|
Cirkulující nádorová DNA v moči a její využití jako potenciálního biomarkeru kolorektálního karcinomu
Surkovová, Veronika ; Ptáčková, Renata (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Kolorektální karcinom (CRC) je závažné onemocnění, jehož incidence v poslední době neustále narůstá. Pacienti, jejichž léčba je započata v raných stadiích nemoci mají vysokou šanci na vyléčení a kvalitní život. Se včasným odhalením nemoci, monitoringem stavu pacienta i vhodným určením diagnózy by mohla pomoci tzv. tekutá biopsie, při ní dochází k získání a analýze biomarkerů z různých tělních tekutin. Cílem této práce je izolace a analýza cirkulující nádorové DNA (ctDNA) z moči pacientů s pokročilým CRC, u kterých byla detekována ctDNA v plazmě. Pro analýzu je použita metoda založená na principu PCR s tvorbou heteroduplexů a následném rozdělení "wild type" a mutovaných fragmentů DNA pomocí denaturační kapilární elektroforézy. Na rozdíl od vzorků plazmy, přítomnost mutace KRAS ve vzorcích moči se nepotvrdila. Zavedený postup pro analýzu plazmy, snaha o nabohacení ctDNA tzv. přečištěním ani další testované izolační soupravy s využitím zvolené detekční metody neumožnily záchyt mutace KRAS v moči prostřednictvím ctDNA. Ačkoli se vyšetření ctDNA z moči obecně jeví jako nadějná metoda pro zlepšení úrovně léčby (kolorektálního) karcinomu, a ačkoli by její použití mohlo mít celou řadu výhod, je nutné této problematice věnovat ještě mnoho úsilí a času, než se stane rutinní záležitostí.
|
|
|
Potenciál cirkulujících mikroRNA u pacientů s kolorektálním karcinomem ve vztahu k predikci odpovědi na léčbu
Landecká, Aneta ; Vymetálková, Veronika (vedoucí práce) ; Hlaváč, Viktor (oponent)
Kolorektální karcinom (KRK) patří mezi nejčastější nádorová onemocnění jak ve světě, tak i v České republice. Predispozice pro vznik KRK zahrnují faktory genetické i epigenetické změny, dáe také faktory zevního prostředí a mikroprostředí. Tyto nádory často velmi dobře reagují na léčbu, především v raných stádiích, nicméně u části pacientů dochází k brzkému návratu onemocnění. Vzhledem k tomu, že incidence KRK v posledních letech stále neklesá, jedná se o aktuální problém vyžadující nový přístup, jehož cílem je zlepšení diagnostiky, přežívání i kvality života pacientů s KRK. Z tohoto důvodu se stále více do popředí zájmu dostává takzvaná tekutá biopsie, která představuje minimálně invazivní přístup k pacientovi a umožňuje sledovat změny v organismu v reálném čase. Jedny z biomarkerů, které mohou být detekovány pomocí tekuté biopsie, jsou malé nekódující molekuly RNA - mikroRNA (miRNA). V této diplomové práci byla analyzována genová exprese dvou miRNA, konkrétně miR-122-5p a miR-142-5p v plazmě a tkáních pacientů s KRK a v plazmě kontrolní skupiny zdravých dárců krve. V rámci naší studie jsme identifikovali významné změny v expresních hladinách obou miRNA u pacientů s KRK v porovnání se zdravými jedinci bez nádorového onemocnění. Konkrétně byly pozorovány vyšší expresní hladiny obou miRNA u KRK...
|
|
|
Klinicko-patologická charakteristika kolorektálního karcinomu produkujícího mucin
Sojka, Ladislav ; Levý, Miroslav (vedoucí práce) ; Boublíková, Ludmila (oponent) ; Klos, Dušan (oponent)
Kolorektální karcinom (CRC) patří celosvětově k nejčastějším malignitám s přetrvávající vysokou mortalitou. Z toho důvodu jsou kladeny vysoké nároky na výzkum tohoto onemocnění. Cílem naší práce bylo zhodnocení epidemiologie CRC v České republice v porovnání se světem. Zaměřili jsme se na zhodnocení nejnovějších poznatků ve screeningu, diagnostice, zkoumali jsme prognostické faktory a v neposlední řadě terapeutické možnosti u CRC. Dále jsme podrobněji popsali karcinomy produkující mucin a samotný mucin, jako rizikový faktor pro prognózu pacientů s CRC. V experimentální části práce jsme se zabývali genem mucinu MUC13 a osou MUC13 - miR-4647, které jsou právě spojeny s horší prognózou u pacientů s CRC. V naší práci jsme použili vzorky CRC a okolní tkáně bez karcinomu odebraných od pacientů, kteří podstoupili chirurgický zákrok ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze a ve Fakultní nemocnici v Plzni. Odběr proběhl v letech 2011 až 2015. Bylo odebráno 187 vzorků od pacientů se sporadickým kolorektálním karcinomem. Subjekty studie poskytly informace o svých životních návycích, body mass index (BMI), cukrovce a rodinném či osobním výskytu rakoviny v anamnéze. Pacienti s kolorektálním karcinomem s vyšší hladinou exprese genu MUC13 v nádorové tkáni měli horší...
|
|
|
Prevence kolorektálního karcinomu očima laické veřejnosti v Plzeňském kraji
KOTÁBOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti veřejnosti o onemocnění kolorektálního karcinomu a jeho prevenci. Cílem práce bylo zmapovat znalosti laické veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Plzeňském kraji. Teoretická část práce se zabývá anatomií a fyziologií tlustého střeva a samotným onemocněním. Je zaměřena na projevy nádorového onemocnění, dále pak vyšetřovací metody a možnosti léčby. Velký důraz je kladen na projekty prevence, protože prevence u kolorektálního karcinomu je zcela zásadní. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli vybráni náhodně metodou sněhové koule (tzv. Snowball Sampling). Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořilo celkem dvacet informantů z Plzeňského kraje. Rozhovory byly nahrávány a následně písemně zpracovány metodou tužka-papír. Ze získaných informací vyplynulo, že většina informantů zná příčiny, projevy a rizikové faktory, které souvisí se vznikem kolorektálního karcinomu. Nicméně i přesto naši informanti podceňují hlavně primární prevenci. Odpovědi ukazují, že by informanti byli ochotni změnit svůj životní styl až tehdy, když by onemocněl někdo z jejich blízkých. U informantů nad 50 let se ukazuje, že mají dodatečné informace o prevenci kolorektálního karcinomu. Při rozhodování o zapojení do screeningového vyšetření a podstoupení testu na okultní krvácení hraje významnou roli pohlaví informantů. Ženy dle výzkumu přijímají preventivní opatření více než muži. Všichni informanti přikládají prevenci velmi podstatný význam. Výzkum prokázal potřebu informovat a motivovat pacienty k primární a sekundární prevenci. Výstupem této práce je zpracování návrhu karty, která by mohla být využita v rámci krátké intervence o prevenci kolorektálního karcinomu.
|
host ::
RSS.